Jsem na své cestě, ale ještě nejsem v cíli

Každý z nás si už jistě položil následující otázku:

Jak vlastně najdu svoji životní cestu?

Chci ti ukázat pět rozhodujících kroků, které ti pomohou tvoji vlastní cestu najít a s jistotou po ní kráčet. Věř mi, že hovořím z vlastní zkušenosti.

My všichni v sobě máme jistý druh vnitřního navigačního systému a vše, co v životě chceme, má svoje cílové souřadnice. Je lhostejné, zda se to týká partnerství, financí, povolání, zdraví nebo tvého osobního rozvoje, vše v životě má takové cílové souřadnice.

Pokud tyto souřadnice znáš, můžeš je zadat do svého vnitřního navigačního systému, a ten Tě už spolehlivě navede do cíle. Ostatně existují rozličné cesty, po kterých člověk k cíli dojede.

Rozhodni se

Ale pojďme začít úplně prvním krokem. Dejme tomu, že sedíš v autě, chtěl bys z místa, kde se právě nacházíš, někam dojet a máš navigační systém. Co uděláš jako první? Většina lidí řekne:

„No jasně, zadám cíl do navigačního systému.“ Ale to není správná odpověď. Zadat cíl je teprve druhý krok. První krok je úplně jiný: Dříve než zadáš cíl do navigačního systému, musí se přece stát něco v tobě – rozhodneš se, že ,,chceš pryč‘‘ z místa, kde právě teď jsi.

Rozhodnutí je tím prvním krokem: Potřebuješ zcela jasnou vůli a rozhodnutí pohnout se pryč z místa, kde jsi právě teď, nebo sám sebe postrčit – a to je vlastně důležitější krok – nějakým směrem…

Jde o to dát se do pohybu…

Ale i když máš navigační systém a chceš odněkud pryč, ještě zdaleka to neznamená, že také někam dorazíš. Je přirozeně dobré, že víš, že chceš pryč, aby ses vůbec dostal do pohybu. Je tu jen otázka, zda to vůbec vede tam, kam opravdu chceš.

Když například teď ve studené a vlhké zimě sedíš ve Velkých Popovicích a chtěl bys někam do tepla, tak bys měl jet spíše směrem na jih, a ne na sever.

Rozběhnout se naslepo ti bezpodmínečně nepomůže dostat se dál. Někdy je sice dobré dát se prostě do pohybu. Ale lepší je jasně se rozhodnout, kam vlastně chceš!

  • Definuj si svůj cíl.
  • Kam chceš?
  • Rozhodni se pro to.
  • Buď mentálně prakticky už v cíli.

Dříve než budeš moci být v cíli fyzicky, musíš tam být nejprve ve své hlavě. Když máš tento cíl definovaný ve své hlavě a jasně ses vnitřně rozhodl, kam chceš, pak teprve následuje druhý krok.

Definuj přesný cíl

V té chvíli, kdy zadáváš své souřadnice a svůj cíl do navigačního systému, máš svůj přesný cíl definovaný. Už neříkáš jen jednoduše: „Ano, chci odtud pryč.“ Také neříkáš: „Chci jet na jih.“
Ale říkáš naprosto jasně: „Chci do Itálie, do Verony, ulice X, číslo domu X.“ Tímto definuješ zcela konkrétně zemi, město, ulici i číslo domu. Stanovíš svůj konečný neodvolatelný cíl.

A tak do uděláš i se svými osobními cíli. Máš obraz cíle, který je vypálen ve Tvém vědomí.

Rozjeď se

Poté, co ses rozhodl a máš obraz svého cíle před očima, jde o to se rozjet.

To je důležitý krok, k němuž hodně lidí ani nedojde, protože celý den programují svůj navigační systém.

Stanovují si jeden cíl za druhým a vyrábějí si jednu koláž cílů za druhou, což je ale kompletní sebeklam, protože se nikdy nerozjedou.

Také v případě obchodních projektů souvisí toto odstartování  hodně s přípravou.

Člověk musí umět svůj projekt vést, což znamená:

  • je třeba absolvovat vzdělávání / tréning,
  • je třeba se učit,
  • musí být jasné „Proč“ ,
  • existují pravidla, která je nutné dodržovat.

Pokud ale ignoruješ jeden z těchto bodů, a přesto odstartuješ, může tvá cesta skončit katastrofou. Postarej se  tedy o to, aby tvoje cesta byla bezpečná a v pohodě.

Můžeš si to představit takto: Většina lidí sedí ve svém životě v autě, zadává údaje do navigačního systému a čeká, aniž by cokoli udělala… možnost teleportace zatím ještě nebyla vynalezena. Stejně tak málo ti v životně pomůže, když si stanovíš cíl a potom si řekneš: „Jednoho dne se tam dostanu.“
Ne, musíš znát pravidla hry, musíš také něco investovat. Musíš se chtít, ale také  umět rozjet.

  • Nauč se novým schopnostem.
  • Zkus udělat něco nového.
  • Buď lepší v jedné věci a staň se expertem.
  • Um přichází s vědomostmi.
  • Rozjet se znamená, že se musíš snažit a vynaložit jisté úsilí.

Akceptuj objížďky

Když už jsi na cestě na jih do Verony, kde je krásně teplo, pak bude cestou zcela určitě také tu a tam dopravní zácpa. Možná bude některá cesta uzavřená. Navigační systém ti to řekne. Je důležité, abys mu také naslouchal. Přirozeně můžeš jet i vlastní cestou. Někdy ti semafor ukáže červenou.

To znamená, že musíš zůstat stát. Akceptuj svoji cestu, není to jen jednoduchá dálnice, která by vedla rovně jedním směrem 700 km. Ne, budou tam kolony aut, budeš muset jet přes pořádně vysoké kopce, které ti postaví do cesty řadu překážek. Budou tam dopravní zácpy a také objížďky.

Přijmi fakt, že existují objížďky. Přijmi, že dosažení některých cílů trvá občas déle, než ti předpověděl tvůj navigační systém. Dopravní situace – tvé životní podmínky se změnily.  Přitom je důležité, abys kvůli tomu hned nezůstal stát a nevracel se zpět nebo náhle nezměnil cíl. Pokud to myslíš vážně, pak chceš do Verony a akceptuješ, že některé věci v životě prostě potřebují víc času, než bylo původně plánováno. Můžeš změnit taktiku, jak dojít k cíli, ale neměl bys měnit svůj cíl. Změň občas cestu k cíli, ale neměň samotný cíl.

Vždy existuje cesta ke tvému cíli

Pro mne osobně to během posledního jednoho, dvou let bylo klíčové poznání. Jezdíš-li autem s navigací, tak to také znáš. Mnohdy si myslíme, že cesta, kterou nám navrhuje navigační systém, je nesmysl. „Vím to přece lépe, mám lepší vlastní cestu.“ Když tedy navigace řekne, že bys měl po 200 metrech odbočit vpravo, odbočíš vlevo, protože jsi o tom přesvědčený a někdy je to i rychlejší cesta.

Ale upřímně řečeno, k cíli většinou nevedou žádné zkratky. Někdy ale také nevědomky zvolíme jinou, zdánlivě chybnou cestu. Možná jsi také nevědomky prostě přeslechl pokyn navigačního systému. To znamená, že ti život dal tip, dal ti šanci, ale ty:

  • jsi šanci přehlédnul,
  • nechtěl jsi ji přijmout,
  • nemohl jsi ji přijmout, protože do toho přišlo něco jiného,
  • nebyl jsi na ni připraven,
  • neodvážil ses,
  • prostě jsi odbočil vlevo místo doprava, jak navrhovala navigace.

Znám tyto situace. Víš, co je nejdůležitější? Navigace tě nehodnotí. Navigace se nerozčílí a neřekne: „Hej, řekla jsem ti přece, že máš odbočit doprava, a ty jsi teď zase odbočil vlevo, jako už před 5 km.“ Ne, navigační systém zůstane vždy klidný a je vždy přátelský. Propočítá ti novou trasu a doprovází tě dál.

Pro mne je to klíčové poznání: Život je přesně takový. Život tě neodsuzuje, pokud jsi své životní šance, tedy odbočky nebo jiné cesty, zatím nedokázal přijmout. Někdy to prostě trvá trochu déle.

Život tě netrestá za rozhodnutí, která děláš. Nikdy tě nebude trestat. Život ti vždy znovu propočítá novou trasu. Je velmi důležité, abys to pochopil a přijal: Vždy existuje cesta ke tvému cíli. Trasa bude nově propočítána a před sebou budeš mít novou cestu. Ano, možná to potom někdy trvá trochu déle nebo vše proběhne trochu jinak, než sis původně plánoval.

Je naprosto nepodstatné, kolik odboček jsi už ve svém životě využil nebo kolik jsi jich přehlédnul, vždy existuje nějaká cesta a život ti každou sekundu propočítává novou trasu jen pro tebe!

Měj odvahu a víru jít dál svou cestou, následuj svůj vnitřní hlas, je to tvůj navigační systém.

Měj jasně před očima svůj cíl a jdi vlastní cestou!

Uwe Vladarz

PS: Máš zájem být v kontaktu s dalšími lidmi, kteří také hledají svou cestu nebo ji už našli? Potom se přihlas na květnový Dreamteam seminář. Žádné přednášky, žádné To-Do listy (Seznamy úkolů), nejen informace – nýbrž zcela nová zkušenost, kterou ti seminář přinese.